V současné době se v našem rodném jazyce objevují některé výrazy, co byly lidem před půl stoletím zcela neznámé. Kupříkladu výraz „Internet“, ten byl znám zpočátku pouze na akademické půdě, než se rozšířil v devadesátých letech mezi širokou veřejnost. Mezi výrazy, které patří k těm relativně novým, se řadí i agrivoltaika. Co to vlastně znamená? Je to další způsob, jak využít zemědělskou úrodnou půdu, a to současně na dvě věci. Pro pěstování zemědělských plodin a současně pro výrobu elektrické energie. Provede se to například tak, že se do určité výšky nad zemí nainstalují fotovoltaické panely, aby pod nimi mohly růst rostliny a projíždět tudy zemědělská technika. Tím se využije cenná zemědělská plocha pro pěstitelské účely a navíc se tu bude vyrábět elektřina ze slunce zcela zdarma.

Má to ale háček. Panely musí být umístěné na pevných stojanech, které dobře odolávají povětrnostním vlivům. Musí si poradit se silným nárazovým větrem, s deštěm, s vrstvou těžkého sněhu a případně i s krupobitím. Panely zkrátka nesmí být pro nikoho potenciálním nebezpečím, nesmí se zřítit a někoho zranit nebo dokonce usmrtit. Tato podmínka vyžaduje důkladnou přípravu podloží, tedy betonáž do dostatečné hloubky, která zajistí bezpečný provoz těchto zařízení.

Agrivoltaika již byla zařazena do dotačního programu z takzvaného Modernizačního fondu, což může motivovat soukromé zemědělce k rozšíření tohoto nového způsobu výroby elektrické energie. Domnívám se, že by byla škoda umístit panely přímo na zem na krátké stojany, čímž se cenná zemědělská úrodná půda v podstatě zabere jiným projektem. Naše země byla za socialismu potravinově soběstačná, tak proč by to nebylo možné i dnes? Agrivoltaiku vnímám jako jednu z možností ekologické a velmi čisté výroby elektrické energie bez zplodin spalování fosilních paliv a bez rizika při štěpení jader těžkých prvků v jaderných elektrárnách.